|
|
Společenstva drobných zemních savců v okolí toku Vltavy
ŠPILAUER, Tomáš
Předložená bakalářská práce se zabývá diverzitou drobných zemních savců (DZS) podél jednoho úseku vodního toku Vltavy v CHKO Blanský les. Teoretická část obsahuje obecné poznatky o biodiverzitě, životě DZS, ekotonech, biokoridorech, vodních tocích a problematiku odchytu DZS. Praktická část obsahuje porovnání diverzity DZS ve vzdálenosti od vodního toku. Výzkum byl proveden metodou zpětných odchytů a označení jedinců ušní známkou, byly použity živochytné pasti typu Chmela. Během vegetační sezóny 2021 proběhly tří třídenní odchyty ve třech liniích v různých vzdálenostech od břehu řeky (linie Břeh, Louka, Les). V každé linii bylo položeno 25 pastí ve vzdálenostech 5 metrů. Bylo celkem zaznamenáno 136 odchytů DZS. U zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodila a také odhadem určen věk. Byly odchyceny dva druhy: norník rudý (Myodes glareolus; 51 odchycení) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus; 75 odchycení). V linii Břeh a Les byla zaznamenána shodná abundance DZS (68 jedinců), přičemž v linii Břeh převažovali norníci (38 jedinců) a v linii Les myšice (45 jedinců). V linii Louka nebyl odchycen ani jeden jedinec DZS.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců - drobní savci
KOUTNÍKOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce: Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců {--} drobní savci, je součástí rozsáhlejší studie, která má za cíl zhodnotit vliv rozdílného managementu na ekologické funkce a vodní režim krajiny v pramenných oblastech Šumavy. Bakalářská práce vychází z předpokladu, že způsob hospodaření ovlivňuje mimo jiné i biodiverzitu dané lokality. Jednou ze skupin obratlovců, jejichž diverzita dobře indikuje okamžitý stav kvality prostředí, jsou drobní savci, což je dáno jejich značným reprodukčním potenciálem a invazními schopnostmi. Práce má za cíl porovnání biodiverzity drobných savců na třech malých povodích s odlišným managementem. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky výskytu drobných savců na Šumavě, jejich mikrohabitatové preference a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část obnáší vyhodnocení výsledků tří odchytů drobných savců do živochytných pastí během léta a podzimu roku 2007. Největší diverzita i abundance drobných savců byla zaznamenána v zalesněném povodí Bukového potoka. Naopak v odvodněném a pastevně využívaném povodí Mlýnského potoka nebyl odchycen ani jeden drobný savec. Téma je podpořeno projektem MSM 6007665806.
|
|
|
Liniové krajinné prvky a biodiverzita drobných zemních savců v zemědělské krajině
MARŠÁLEK, Martin
Anotace: Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků a heterogenity krajiny na biodiverzitu a populační dynamiku drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část obsahuje úvod do nauky o krajině, historickou analýzu vývoje krajinných struktur v zájmové oblasti a shrnuje dosavadní poznatky o životních nárocích zjištěných druhů DZS. Praktická část si klade za cíl porovnání biodiverzity DZS ve třech různých biotopech za použití metody zpětných odchytů. Tato diplomová práce navazuje na metodiku použitou v bakalářské práci v roce 2013. Data získaná v průběhu vegetačních sezón 2013 a 2015 byla vyhodnocena a výsledky byly porovnány. V obou sezónách proběhly shodně tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. V sezóně 2013 bylo v lokalitě Opatovice odchyceno celkem 60 jedinců DZS tří druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). V roce 2015 bylo odchyceno v téže lokalitě 444 jedinců DZS. Jednalo se o druhy myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus, hraboš polní Microtus arvalis a myšice lesní Apodemus flavicollis. Celkové počty DZS se mezi lety 2013 a 2015 statisticky významně lišily (Wilcoxonův párový test, Z = 2,66; p = 0,008). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS jak v roce 2013 (Chí-Kvadr. = 114,1; s. v. = 2; p < 0, 0001), tak i v roce 2015 (Chí-Kvadr. = 346,96; s. v. = 2; p < 0,0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla opakovaně prokázána v liniovém krajinném prvku (aleji).
|
|
|
Metalothioneiny u drobných volně žijících savců jako bioindikátor znečištění životního prostředí
Křivská, D. ; Šestáková, Ivana
Metalothioneiny (MT) jsou cysteinem bohaté nízkomolekulární proteiny, schopné vázat esenciální i toxické kovy. Jejich syntéza je indukována přítomností zejména kadmia a zinku, ale také dalších kovů jako Pb, Ni, Hg, Ag a i jinými faktory (např. stres, kortikoidy) 1. Pro práce věnující se studiu biologických funkcí metalothioneinů jako homeostáze, prevence oxidačního stresu, detoxifikace či studie vlivu znečištění životního prostředí na různé živočichy je důležitý celkový obsah metalothioneinů v jednotlivých tkáních 2. U vodních organismů, zejména Mytilus galloprovincialis 3 a Ruditapes decussatus 4 je obsah MT užíván jako bioindikátor znečištění mořské vody a je proto snaha mít obdobnou možnost pro zjišťování kontaminace půdy a životního prostředí.
|
|
|
Determination of Metallothioneins in the Liver of Small Terrestrial Mammals, Living at Hazardous Element Contaminated Sites
Křivská, D. ; Šestáková, Ivana
Animals living in the contaminated areas are exposed to elevated concentrations of risk elements. Pfibramsko is one of most contaminated sites in Czech Republic. This area is loaded with sources of geological and metallurgical industry influence resulting in extremely high Pb, Cd, and Zn contents in soil. We analyzed eighteen subjects trapped on selected locations around Kovohute Pribram, belonging to the species Apodemus sylvaticus and Microtus arvalis. By differential pulse voltammetry and modified Brdicka reaction were measured concentrations metallothionein (MT) in their livers. Differences of concentrations between measured MT contents were found between species and among places of trapping.
|
|
|
Vliv krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců
MARŠÁLEK, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu liniových krajinných prvků na biodiverzitu drobných zemních savců (DZS) v zemědělské krajině jižních Čech. Teoretická část shrnuje dosavadní obecné poznatky o biodiverzitě v agroekosystémech, ekotonech, krajinných prvcích a životních nárocích drobných hlodavců a hmyzožravců. Praktická část má za cíl porovnat biodiverzitu DZS v liniovém krajinném prvku, na jeho okraji a na přilehlé zemědělské ploše. Byla použita metoda zpětných odchytů do živochytných pastí a značení ušními štítky. V průběhu vegetační sezóny 2013 proběhly tři třídenní odchyty DZS, v každém ze tří studovaných biotopů byla položena linie 30 pastí ve vzdálenosti 5 metrů. U chycených zvířat byl určen druh, pohlaví, hmotnost, délka zadního chodidla a přibližný věk. Celkem bylo odchyceno 36 jedinců drobných zemních savců 3 druhů (myšice křovinná Apodemus sylvaticus, norník rudý Myodes glareolus a hraboš polní Microtus arvalis). Jednotlivé linie se statisticky významně lišily v abundanci odchycených DZS (Chí-Kvadrát 66,167; s. v. = 2; p < 0, 0001). Nejvyšší druhová diverzita i abundance byla zjištěna v krajinném prvku (aleji), kde se podařilo odchytit 35 jedinců všech zaznamenaných druhů DZS. V přechodové zóně na rozhraní aleje a louky byl zaznamenán pouze jeden jedinec a na zemědělsky využívané louce nebyl odchycen žádný drobný savec.
|
|
|
Biodiverzita drobných zemních savců na loukách s odlišným typem managementu a vodního režimu na Třeboňsku.
KOMENDOVÁ, Barbora
Diplomová práce navazuje na předešlou bakalářskou práci porovnávající biodiverzitu drobných zemních savců na čtyřech lokalitách s různým managementem a významně ji rozšiřuje. Teoretickou část tvoří literární rešerše o problematice výskytu drobných savců na Třeboňsku, jejich mikrohabitatových preferencích a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část práce popisuje druhové sloţení společenstev DZS a změny jejich abundance a biomasy v průběhu tří vegetačních sezón v závislosti na klimatických charakteristikách lokalit. Obsahuje vyhodnocení výsledků z pravidelných odchytů do ţivochytných pastí (CMR metoda), které proběhly od června do září v letech 2009 aţ 2011 (kaţdý rok tři třídenní odchyty) na čtyřech lokalitách s rozdílným managementem: Mokré louky nekosené, mokré louky kosené, louka Cirkvičný a pastvina (louka) Jeţek. Celkem bylo odchyceno 553 drobných zemních savců a zaznamenali jsme 9 druhů: hraboše polního (Microtus arvalis), hraboše mokřadního (M. agrestis), myšku drobnou (Micromys minutus), myšici křovinnou (Apodemus sylvaticus), rejska obecného (Sorex araneus), rejska malého (Sorex minutus), rejsce černého (Neomys anomalus), rejsce vodního (Neomys fodiens), bělozubku šedou (Crocidura suaveolens) a myšici křovinnou (Apodemus sylvaticus). Různý charakter biotopů poskytuje různě vhodné podmínky pro usazení populací podle jejich stanovištních nároků. Převaţujícím druhem na Mokrých loukách nekosených a kosených byl hraboš mokřadní (Microtus agrestis) a na louce Cirkvičný a pastvině (louce) Jeţek byl hraboš polní (Microtus arvalis). Nejvyšší početnost i nejvyšší diverzita byla zaznamenána na Mokrých loukách nekosených a kosených. Nejvyšší biomasa byla zaznamenána v roce 2009 a 2010 v letním období, kdy byly nejvyšší teploty. V roce 2011 byla nejvyšší biomasa jiţ na jaře, pravděpodobně protoţe předchozí zima byla velmi teplá. Nejvyšší Simpsonův index druhové diverzity byl na ML_kosených v roce 2010. Relativní abundance byla nejvyšší u hraboše mokřadního (Microtus agrestis), myšice křovinné (Apodemus sylvaticus) a rejska obecného (Sorex araneus) střídavě na ML_nekosených a kosených. Hraboš polní (Microtus arvalis) měl nejvyšší abundanci po všechny tři roky na L_Cirkvičný. Pravděpodobnost odchytu vţdy během odchytů vzrůstala, aţ dosáhla 100%, jak u hraboše polního (Microtus arvalis), hraboše mokřadního (Microtus agrestis) i u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus). Nejvyšší pravděpodobnost zpětného odchytu byla u myšice křovinné (Apodemus sylvaticus), kde byla druhý den 33% a třetí den 43%. Výsledky předkládané diplomové práce přispěly při řešení projektu NPV 2B06023 MŠMT.
|
|
|
Drobní zemní savci podél přirozených a antropogenních krajinných bariér
BOHDAL, Tomáš
Disertační práce shrnuje výsledky studia drobných zemních savců (Eulipotyphla, Rodentia) podél přirozených (vodní toky) a antropogenních (pozemní komunikace) krajinných bariér. Ukazuje na zajímavý fenomén odvodňovacích příkopů pozemních komunikací jako přechodného migračního prostředí, dále posuzuje úroveň lokomoční aktivity, míru strukturovanosti subpopulací a četnost překonávání vodních toků u vybraných druhů hlodavců. Svými výsledky přispívá k řeńení problematiky vlivu těchto krajinných struktur na druhovou diverzitu, pozemní mobilitu či genetickou strukturu drobných zemních savců.
|
|
|
Biodiverzita a populační dynamika drobných zemních savců na několika typech rekultivací na Velké podkrušnohorské výsypce
CHARVÁTOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce bylo popsat biodiverzitu a pokusit se nastínit populační dynamiku drobných zemních savců v oblasti Velké podkrušnohorské výsypky. Během vegetační sezóny 2009 a 2010 bylo provedeno celkem šest terénních odchytů drobných savců. Odchyty probíhaly standardní metodou CMR (capture-mark-recapture)do živolovných pastí ve kvadrátech na pěti lokalitách s různým typem rekultivace- hydrická, lesnická (lokalita olšina Klondajk, lokalita bor Klondajk), zemědělská a řízená sukcese. Zjištěná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2003 a pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA) v Canoco for Windows. V roce 2009 bylo odchyceno celkem 67 jedinců pěti druhů drobných zemních savců: Apodemus flavicollis, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus a Sorex araneus Nejvyšší druhová diverzita (3 druhy) byla zaznamenána na lokalitě s hydrickou rekultivací. Nejvyšší abundance (20 jedinců), byla zjištěna na lokalitě s lesnickou rekultivací olšina Klondajk.V roce 2010 bylo odchyceno 258 jedinců 7 druhů: Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus, Sorex. araneus a Micromys minutus. Tak jako v roce 2009 byl nejvyšší počet drobných savců zaznamenán v olšině Klondajk (60 jedinců) a nejvíce druhů (7) bylo zjištěno na lokalitě s hydrickou rekultivací.
|
|
|
Vliv managementu krajiny na biodiverzitu drobných zemních savců {--} modelové území niva Lužnice.
KOMENDOVÁ, Barbora
Práce je zaměřena na biodiverzitu drobných zemních savců na vybraných loukách s odlišným vodním reţimem a managementem. Odchyty drobných zemních savců do ţivochytných pastí proběhly během tří termínů od června do října po třech dnech na čtyřech lokalitách na Třeboňsku, kde byly také měřeny po celou vegetační sezónu některé meteorologické veličiny (teplota, vlhkost). U odchycených jedinců byla zaznamenána váha, věk a pohlaví. Poté byli jedinci označeni ušními značkami a opět puštěni. Dvě lokality se nachází na Mokrých loukách u Třeboně. Lokalita Mokré louky nekosené není zemědělsky vyuţívána a porost je pravidelně zaplavován. V blízkosti se nachází lokalita Mokré louky kosené, jedná se o zemědělsky obhospodařovaný porost. Třetí lokalitou jsou louky Církvičný. Louky mají odvodňovací reţim, jsou pravidelně hnojeny a mulčovány. Poslední lokalitou jsou mezické pastviny Jeţek, které jsou střídavě spásány a sečeny. Celkem bylo zpětnými odchyty odchyceno 83 jedinců pěti druhů drobných zemních savců. Jednalo se o druhy Microtus arvalis, Microtus agrestis, Micromys minutus, Apodemus sylvaticus a Sorex araneus. Z uvedeného celkového počtu jedinců bylo označkovaných a znovu vypuštěných 62 jedinců. Nejvyšší počet druhů i počet jedinců byl zjištěn na lokalitě Mokré louky kosené, méně jedinců i druhů bylo odchycených na loukách Církvičný. Nejméně jedinců (pouze jednoho druhu Microtus arvalis) bylo odchyceno na lokalitě pastviny Jeţek. Výsledky odchytů drobných zemních savců z první vegetační sezóny ukazují na zvyšování jejich biodiverzity s vyšší půdní vlhkostí lokality. Odchyty budou probíhat i v dalším roce a bude sledována biodiverzita v závislosti na naměřených meteorologických veličinách.
|
host ::
RSS.